Dost lidí si myslí, že ke cvičení v posilovně není potřeba používat mozek. Ještě bych pochopil, když si to myslí ti, kteří ji v životě nenavštívili. Ale problém je i ten, že mozek dost těch co posilovny navštěvují skutečně nepoužívá. Řídí je jenom jejich vlastní EGO.

A je to škoda. Protože používat mozek to je snad ta nejlepší investice, kterou právě do takového sportu můžete vložit. Ono totiž nejde jenom o to tu váhu přemístit z bodu A do bodu B, ale jde o to jak jí tam dostaneme a jaké svaly přitom zapojíme.

Běžte se podívat do posilovny a sami uvidíte, že hodně lidí se tím neřídí. A pak to vypadá tak, že o těch co cvičí se automaticky říká mozek-sval. Já bych to trochu poupravil spíše na ty, kteří se už léta o něco snaží a ty svaly pořád nemají.

Naopak ti, kteří svalovou hmotou disponují, k tomu ve většině případů došli právě tím, že u toho používali hlavu a nenechali, aby je ovládalo vlastní ego. Protože ano světe div se, ono opravdu nejde o to, že tamhle Pepík zvedne tolik a tolik a já musím zvednout víc. Primárně to přece dělám hlavně pro sebe a ne pro Pepíka.

A tak vidíme každý den v posilovně cvičence, kteří se sluchátky na uších drží v rukou 50kg jednoručky, se kterými pak provádějí rozsah pohybu, za který by se styděla i moje babička.

A pak se jednou stane, že nám to milý hošánek jednou pustí trochu níž, než na co je zvyklý a pak několik měsíců chodí do posilovny s tím, že má asi něco s ramenem a že neví z čeho to vlastně je. A když se pak dá po nějaké době dokupy, tak to tam pere znova. A úplně stejně špatně jako předtím. Hlavně že ale zvedá 50ky ne? To je přece důležité. Třeba to na nějakou méně inteligentní samičku zabere a nakonec mu jeho taktika přece jenom vyjde.

A to je právě problém EGA. Ego vás bude donekonečna někam honit a když se tam dostanete, tak stejně nebudete spokojení.

Takže já bych všem těmto lidem nejdřív než začnou vůbec cvičit, aby si přečetli pár knížek na téma osobního rozvoje a pak teprve vstoupili mezi nás ostatní návštěvníky fitness center.

Rozvoj těla by měl jít v synergii s rozvojem mysli.

Nikdy nebudete tak dobří natolik, aby nebylo možné něco zlepšit nebo změnit. Vždy je dobré se sám sebe ptát: „A opravdu cítím to co mám při cvičení cítit?“. Nebo: „Jak bych si mohl daný cvik ztížit nebo zefektivnit?“.

Nechte si poradit o těch, kdo mají výsledky a vždy takové rady v hlavě přezkoumávejte a ne, že je jenom hloupě přijmete za vlastní.