Když vidím návštěvníky fitness, tak z jejich chování a jednání to vypadá tak, že o pojmu přetrénování nikdy nic neslyšeli nebo si asi myslí, že jich se to přece nemůže týkat.

Pojďme si o tom tedy něco říct. Jak k tomu dochází a proč. Zkusit to trochu rozebrat. Denně vidím v posilovně dostatek kluků, kteří makají každý den v posilovně a přitom vypadají pořád stejně. Čím to asi může být a proč se nad tím třeba nezamyslí, že tam není nějaký progres? Třeba se nad tím ani zamyslet nechtějí a takhle jim to vyhovuje. Nevím.

Pokud vidím, že chodím každý den a je to pořád stejné, tak je potřeba asi něco změnit. Třeba nechodit každý den. Nebo necvičit každý den pořád to samé dokola. Trochu ten trénink promyslet, abych jel například jenom určitou část těla. A tak aby mi to tělo stihlo uregenrovat. To že si dost cvičenců myslí, že jsou nesmrtelní terminátoři je krásné, ale jsme jenom lidi. A lidské tělo bohužel roste když odpočívá a to je ve spánku. A to ještě za určitých podmínek. Například, že musí být dostatečně dlouhý, aby se začal vyplavovat růstový hormon.

Nebo třeba, že poslední jídlo před spánkem by nemělo být sacharidové, aby se nezačal vyplavovat inzulin, ale růstový hormon. Ano rostli bychom taky, ale trochu asi jinak než každý návštěvník posilovny chce.

Další věc je si uvědomit jak velkou část těla v tréninku zatížíme a tomu pak i přizpůsobit délku regenerace. Věc jiná je chodit každý den a cvičit jednou biceps triceps, příště lýtka břicho nebo naopak chodit denně a cvičit jeden den mrtvé tahy a benche a další den pak třeba dřepy…

Ono se to nezdá, ale u dřepů ty záda pak taky pěkně zatížíme.

Další věc je, že i když budeme chodit třeba 5x týdně a trénink bude pěkně rozdělený na malé partie, tak stejně je to z dlouhodobého hlediska náročné pro psychiku.

Trénink je prostě pro tělo stres a někdy může dojít k přetrénování. A já bych ho klidně rozdělil na přetrénování fyzické a přetrénování psychické.

Jiná věc je co se týká cvičenců na steroidech. Tam je regenerace úplně jiná a defacto pořád rostou. To ovšem neznamená, že k tréninku nemůžou přistupovat chytře a vytěžit maximum z regenerace a kvalitního rozložení tréninku. I nasypaný se může přetrénovat.

Přetrénování je stav, kdy se člověk nepohne z místa, do tréninku vkládá nadměrné úsilí, nebaví ho to a dělá ho z donucení.  Místo přírůstků svalů naopak stagnuje nebo hubne.

Takže někdy méně je opravdu více. Občas i krok zpátky je krokem kupředu.