Tentokrát bude článek o trochu něčem jiném. Chtěl bych napsat něco o chování lidí. A to i jak o chování lidí ve fitness nebo kdekoli jinde mimo něj. O tom jak je nastavena naše česká společnost.

Přijde mi totiž, že se k sobě lidi u nás už moc neumějí slušně chovat. A je to vidět jak v metru, na silnici při řízení auta, když si jdete v obchodě nakoupit, prostě kdekoliv. Vzájemná úcta a respekt klesla na číslo nula.  Možná je to i velkým městem, ve kterém žiju. Lidi se uzavírají do vlastní bubliny a nezajímá je nikdo ostatní.

Bohužel ale žijeme všichni spolu v jednom velkém prostředí a je důležité se naučit spolu nějak vycházet. A dá se to pojmout dvěma způsoby. Buď se k sobě chovat slušně a s respektem, což se nám pak vždy samozřejmě vrátí nebo se chovat jako burani.

Kolikrát když jedu metrem, tak se mi chce zvracet z toho, když vidím jak je děsný problém říct třeba obyčejné „s dovolením“, když se snaží někdo projít v metru mezi lidmi. Místo toho se už stalo klasikou se prodírat a otírat o ostatní lidi a strkat do nich batohem.

Něco podobného se pak dá vidět i na silnicích, kde se jeden řidič neumí chovat slušně ke druhému. Tam sobeckost doslova vládne. Když se někdo připojuje z jiného pruhu, tak se málokdy stane, že vás někdo pustí. Místo toho to dopadne tak, že se zbytečně brzdí doprava. Já když řídím, snažím se myslet na plynulost dopravy, snažím se řidiče pouštět, poděkovat apod. Člověk se pak cítí úplně jinak, když někomu udělá radost a předá tu pozitivní energii.

Stejné je to i v posilovnách. Především u mladších cvičenců se teď stalo standartem se vším mlátit, sprostě u toho mluvit a hekat u cvičení. Prostě takovéto divadlo kolem toho. Jenže z toho vám hošánci svaly neporostou. Možná tak neviditelné oslí uši na hlavě. Ono to totiž není o tom, kdo u toho jak řve. Ale  o tom, jak efektivně cvičení provádíme. Navíc většinou až na vyjímky nejsme v posilovně sami a tak bychom měli cvičit podle toho, abychom neomezovali ostatní cvičence.

Navíc i činky trpí tím, že je tyto individua hází na zem. A někdo je musel koupit, takže bychom se k nim měli chovat jako k půjčeným věcem. A v okamžiku, kdy se musí činky opravovat, kvůli nějakému blbovi, co je rozbil, tak to zase omezuje ostatní cvičence, kteří s nima nemohou cvičit.

Ano, ale protože Grznár se chová jako hovado, tak to neznamená že se tak musí automaticky chovat všichni. On to dělá, protože je to jeho image, na které si staví svůj marketing.  Mladej kluk, co jde cvičit a chová se jako on si pak jenom buduje jediný. Image totálního debila.

Nebo třeba chování lidí ve městě k sobě. Jednou jsme v noci šli z nějaké párty v Praze a na chodníku ležel člověk , který se nehýbal a nikdo se o něj nezajímal. Možná, že by tam umřel, kdybychom nezjistili, že má zapadlý jazyk a nezačali to řešit. Ale nikoho to nezajímalo. Přece to není můj problém. Jen ať si leží a neotravuje. Lidi jsou dneska tak posraní a nechtějí nic řešit, že by raději nechali člověka na ulici umřít. Nejsem sice věříci osoba, ale tohle mi přijde taky jako hřích. Zavírání očí před cizím neštěstím.

Takže se k sobě chovejte jako lidi a ne jako dobytek. Žijeme na téhle planetě spolu a i přesto, že každý chce mít svůj vlastní klid, jsou věci, kterým se prostě nevyhnete. A vždy se v té situaci budete rozhodovat, jak se zachováte. A i to, že se chováte netečně je vaše rozhodnutí.